|
Míšeň 2015
aneb obyčejná zpráva o neobyčejném koncertním turné souborů MUSICA SPORCKA, MUSICA PER LEGNI a renesančních tanečnic.
V pátek 12. června, po dlouhých přípravách, jsme se vydali od jaroměřské ZUŠky minibusem směr Míšeň. Přibližně ve stejnou dobu vyrazila část muzikantů a tanečnic ze Dvora Králové. Naložení všech zavazadel, cembala, houslí a dalších instrumentů se zdařilo jen díky umu Honzy Holínského a Martina Škrabky, kteří si se vším nákladem zahráli 3D tetris bez jediné chybičky. Cesta vesele ubíhala, zpívalo se a hrálo o sto šest. Po čtyřech a půl hodinách jsme dorazili do Míšně, kde na nás čekal pan Kazmirowski a oběd. Po obědě jsme dorazili na místo ubytování – do vzorně opečovávaných ruin bývalého kláštera Svatého Kříže. Celému areálu vévodila krásná zahrada plná růží, ohraničena majestátními zdmi kláštera a to celé uzavřeno nově přistavěnými budovami se zázemím pro celý kulturní areál. K ubytování jsme dostali na výběr – buď v nové budově se zázemím, na které jsme zvyklí v 21. století anebo ve středověkých chýších, postavených ze dřeva, hlíny, se střechou z travin a pro spaní vystlanou krásně vonícím, čerstvě usušeným senem. Po počátečním údivu téměř všichni zvolili středověk a současné pohodlí vyměnili za neopakovatelný zážitek, na který se hned tak nezapomene. Ale ještě před tím jsme se vydali na nedaleký hrad Batzdorf připravit večerní koncert. Nikdo z nás by si nepomyslil, že rozlehlý renesanční sál pohádkového hradu uprostřed luk zaplní takové množství posluchačů. Dokonce se museli přidávat židle. Atmosféra byla od začátku úžasná a koncert poutavě uváděl pan Kazmirowski. Na závěr jsme měli připravené tři renesanční tance - Branly, které v nádherných šatech tančili tanečnice a tanečník vedeni Terezou Kazmirowskou. Měli jsme připravené takové malé překvapení. Zkrátka, že na závěr posluchače vyzveme a kdo bude chtít, může si zatančit také. Doslova s otevřenou pusou jsme však zůstali překvapeni my, když se po výzvě k tanci zvedli ze svých židlí všichni posluchači v sále a udělali kruh tak velký, že sál nestačil. Užaslí vstřícností a odměněni obrovským potleskem a dupotem jsme se vydali z renesance zpět do středověku. (Dovolím si malou odbočku určenou pouze pro organizátory podobných zájezdů. Pokud se domníváte, že ranní vstávání, několika hodinová cesta v tropických vedrech autobusem, tahání těžkých zavazadel, zkoušení, koncertování mladé muzikanty unaví tak, že večer ihned znaveni zalehnou, tak se to, prosím, nedomnívejte). Sobotní ráno nás přivítalo vytrvalým řevem slavíka z klášterní zahrady a já dodnes nepochopím, proč je jeho zvukový projev tak vychvalován. Dopoledne jsme strávili prohlídkou historického centra Míšně a odpoledne nás čekala velká akce v prostředí areálu kláštera s názvem Rosenfest 2015 – čili Slavnosti růží. To byl veliký jarmark se spoustou stánků s rukodělnými výrobky, dobrým jídlem a pitím a další kulturní potravou. Několik podařených vystoupení jsme měli během dne i my. Třešničkou na dortu bylo pak divadelní představení O Šípkové růžence, sehrané v němčině v režii paní Zuzany Kazmirowské za hudebního doprovodu Martiny Zemkové s Musicou Per Legni. Příběh vtipně rozšířený o další významové roviny a zejména nepředstavitelný výkon Martina Kazmirowského coby prince, natrhl bránici nejednomu z diváků. Nedělní dopoledne bylo ve znamení účinkování na luteránské bohoslužbě v nádherném gotickém chrámu sv. Afry v Míšni. Jako orchestr jsme dostali velkorysý prostor a během bohoslužby jsme byli v presbytáři – to je úplně vepředu před oltářem, na očích i na uších všem návštěvníkům bohoslužby. Bohoslužbu jsme doprovodili několika skladbami. Díky pečlivé přípravě souboru MUSICA SPORCKA, který vede Jana Kovářová a souboru MUSICA PER LEGNI Martiny Zemkové i tím, že jsme skladby hráli téměř zpaměti, byl výsledek podpořený úžasným prostorem kostela a množstvím naslouchajících lidí – nerozpakuji se použít to slovo – nádherný. Po závěrečné skladbě jsme byli odměněni potleskem, což je věc v rámci bohoslužby naprosto ojedinělá a pro nás o to cennější, že byla naprosto spontánní.
Potom už nás čekal výborný oběd, rychlé sbalení a cesta domů. Celkem jsme uspořádali za necelé tři dny sedm vystoupení a představení. Jako dirigent orchestru a ředitel školy jsem hrdý na to, že během celého pobytu všechny vystoupení dopadly stoprocentně, vše klapalo podle příslovečné německé přesnosti, ovšem s notnou dávkou české vynalézavosti. Příprava a organizace celého pobytu by nebyla možná bez manželů Kazmirowských a jejich německých přátel, kterým patří moje srdečné poděkování, stejně tak jako všem ostatním, kteří se na celé akci jakkoliv podíleli.
Vlastimil Kovář
|
