|
Reje čarodějnic v Betlémě u Kuksu se účastnili i žáci a studenti ze ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř
Ten, kdo zavítal 30. dubna 2015 do barokního Betléma Matyáše Bernarda Brauna, mohl se vrátit asi o 300 let zpět do historie a poznat, jak to tehdy bylo nebo mohlo být a zakusit tak atmosféru kouzelného místa.
Hrabě František Antonín Špork chtěl na tomto kopci vystavět Kalvárii, v tom mu ale zabránili žirečtí Jezuité a tak „30. dubna 1724 dal hrabě na vršek nanositi různý neřád a o Valpružině (Filipojakubské) noci to společně s raketami na vysokém stromě nechal všechno zapáliti.
Poustevníci pak lidu hlásali, že sám čert se zmocnil celého místa, protože Jezuité nechtěli na tom místě postaviti Kristův kříž. Zpíval o tom i písničkař o jarmarku na náměstí ve Dvoře Králové. Na plátně jeho bylo viděti rej ďáblů a čarodějnic, který se dál na hranici hradišťského a žirečského panství.“
A přesně tato událost inspirovala členy Občanského sdružení Braunův Betlém a paní Petru Hrdinovou, majitelku půjčovny kostýmů, která zinscenování tohoto historického výjevu zorganizovala a postavy dobovými kostýmy vybavila a přizvala ke spolupráci přátele a kamarády. Mezi herci se objevili i žáci a studenti literárně-dramatického oboru ZUŠ F. A. Šporka z Jaroměře. Scénář k celé akci sestavil Doc. PhDr. Stanislav Bohadlo CSc., a jako muzikant společně s Lukášem Pelcem i účinkoval. Sabat čarodějnic hudebně doprovodil soubor Solideo.
A koho mohli pocestní na tomto historickém místě potkat? Dva Šporkovy poustevníky hlásající o své službě i o události na tomto místě viděné, samotného pana hraběte Šporka v kočáře, který se právě chystal na cestu do Vídně, aby svůj spor s Jezuity u císaře vyřešil, kořenářku a žebráka a dva otce Jezuity, kteří si velmi na pana hraběte a jeho počínání týkajícího se také tisku knih návštěvníkům stěžovali. Dva hudebníci potom o celé záležitosti u studny zazpívali a pak všechny vítaly bylinkářky, aby poradily, která bylina na co a jak se před čarodějnicemi ochrániti. Leč zrovna je inkvizitor se svými pomocníky navštívil a paradoxně je z kacířství obvinil. Sám mistr Matyáš Bernard Braun si na přerušení své práce Jezuity postěžoval a sabat čarodějnic s přijímáním jejich novicky a rituálním křepčením konečně potom jeptišky z hradišťského kláštera zastavily a místo znovu svou modlitbou posvětily. Čarodějnice se nakonec do pekla na svých košťatech rozletěly. Peklo se i pocestným do cesty postavilo, aby se zjistilo, jak to každý se svými hříšnými myšlenkami má, ale Anděl všechny posléze do života přivítal a na pravou cestu poslal. Domácí pacholek a děvečky do Kuksu potom mířící vyptávali se kdekoho na kdeco…
Tak takhle to nějak bylo. Hlavně se to celé všem tuze moc líbilo a také připomnělo, že je třeba do historie se obracet a historických artefaktů si považovat a hlavně se o ně postarat, aby nám všem i budoucím…vydržely.
S úctou a poděkováním Jarka Holasová, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř
|
