Horký Ladislav
viola da gamba

Narodil
jsem se v roce 1973 a po celý život žiju v České Skalici.
Tam jsem také po pár letech začal sbírat první zkušenosti s hudbou.
Ty sestávaly jednak z (od)poslechu hudby mých dvou starších
bratří, kteří poslouchali Vladimíra Mertu, Plastic People of the
Universe, Otakara Petřinu (a další, tehdejším režimem ne zrovna
oblíbené muzikanty), čímž jsem byl „alternativně zformován“,
jednak z nepříliš účinného učení se na „španělku“, s čímž
jsem asi ve 13 letech s úlevou sekl se slovy, že „rozhodně už
nikdy na nic hrát nebudu“. V 18 letech jsem pak založil první,
lokálně kultovní punkovou kapelu Prohibice, po ní následovalo několik
dalších formací, které byly hudebně čím dál méně přímočaré
a čím dál víc směřující k akustickému hudebnímu projevu.
Nejzajímavější z nich se mi dnes jeví dvě poslední: Mavi
Gayet a Čabraka. Naposledy
jmenovaná kapela, která stála na pomezí alternativní, etnické a
staré hudby, ráda si pohrávala s názvuky hudby arabské,
sefardské a vůbec středomořské, je momentálně ve stádiu
hibernace a možná (snad) na ni někdy ještě dojde.
V posledních
letech u mě zcela převážil zájem o starou hudbu – středověkou,
renesanční i (raně) barokní. Po absolvování studia sociální
pedagogiky na UHK jsem tedy začal studovat na Akademii staré hudby brněnské
Masarykovy univerzity obor Teorie a provozovací praxe staré hudby se
zaměřením na violu da gamba, mým učitelem byl (a stále je) Petr
Wagner. Toto bakalářské studium jsem v roce 2012 dokončil
diplomovou prací o zapomenutém, kdysi však slavném českém barokním
skladateli Jiřím Melceliovi;
součástí práce byla spartace jeho skladby Missa absque Nomine, kterou jsem v září 2012 slavnostně
provedl v novodobé premiéře se souborem Consortio Melcelii,
kde mimo jiné působí také místní pedagogové Jana a Vlastimil Kovářovi.
Spolu s Kovářovými a učitelem opočenské ZUŠ Kamilem Remešem
jsme také v roce 2011 založili ansámbl staré hudby La bilancetta,
který se zabývá interpretací renesanční a raně barokní hudby.
Absolvoval
jsem hudební kurzy s Janou
Lewitovou a Vladimírem Mertou, José Vasquezem, Michaelem Brüssingem,
Markem Špelinou, Lukášem Vendlem, dlouhodobě spolupracuji s Michaelem
Pospíšilem…
V jaroměřské
ZUŠ učím na violu da gamba, nástroj, jehož zlatý věk byl od 16.
do 18. století, kdy pro něj byla napsána velká spousta krásné sólové
muziky a také tzv. consorts (skladby pro sestavu různě velkých
viol). Viola da gamba se výborně uplatňuje také v renesančních
a barokních ansámblech a broken consortech, složených z různých
nástrojů, a také jako nástroj pro hraní bassa continua. Jak mám na
vlastní kůži vyzkoušeno, dá se skvěle využít i v současné
autorské muzice…
Pár odkazů:
Jordi
Savall
Petr
Wagner
Ensemble
Alla Francesca
Film
Všechna jitra světa
Petrucci
music library (stránky s obrovskou spoustou not včetně
faksimilí)
Manuscriptorium
(digitální knihovna s faksimilemi mnoha cenných hudebních
pramenů)
Cantigas
de Santa Maria (španělské středověké duchovní písně)
P.S.
Mohu-li, rád se zde zmíním také o svém milém „hlavním“ zaměstnavateli,
kterým je SVČ Bájo Česká Skalice,
kde (mimo jiné) učím na zobcovou flétnu a klasickou kytaru a vedu dětský
soubor staré hudby Musica
per gaudium.
|