naše škola

naše škola

menu

úvodní stránka
historie školy
kontakty
učitelé
obory
akce + fotogalerie
rozvrhy
poslechněte si
videa
výsledky soutěží
mezinárodní spolupráce
Kolegium hraběte Šporka
ZUŠkoviny
napsali o nás
významní absolventi
ONLINE katalog
napište nám
F. A. Špork
klasifikace
autor stránek

nové fotografie

Theatrum Kuks 2017

MUSICA SPORCKA
v německém Großenhainu

AKADEMIE
„povídejme si“

Muzicírování
ke Dni rodiny

Veselé dopoledne
pro mateřské školky

Absolventské večery

Otesánek

Ubrousku, prostři se!

Musí to bét?

Šlépjej

Štípnutí labutě

Předváděčka dramaťáku

Jak se dělá radost aneb Masopustní ohlédnutí

„Jémine domine, masopust pomine, jémine domine, masopust pryč“!

Únorový koncert

Přehlídka dětských recitátorů - školní kolo

Třídní koncert žáků Markéty Kočí, Romana Horského a Vlastimila Kováře

Novoroční koncert Brass Orchestra

Z odpoledne
pro kamarády
ze ZŠ speciální

Koncert žáků Hany Medkové a Martiny Zemkové

Třídní koncert žáků Jana Lorence

Vánoce u nás

Druhý vánoční koncert

První vánoční koncert

Třídní koncert žáků Kateřiny Jirkové
a Veroniky Leksové

Adventní koncert

Adventní koncert Kytarového betléma Matyáše Brauna
v Hořicích

Naše úroda

Podzimní koncert

Naše úrodička

Podzimní plenér
na Kuksu

Církevní rok
ve výtvarném oboru

AKADEMIE 2016

Promenádní koncert Kytarového betléma Matyáše Brauna
a Miloše Dvořáčka

Rodinný koncert
ke Dni rodiny

Koncert a výstava absolventů

Koncert pro maminky

Tři loutkářské soubory hrály krajanům
v rumunském Banátu

Koncert komorních souborů na Kuksu

Rej čarodějnic
v Braunově Betlémě
u Kuksu

Den pro mateřské školy

Aprílový koncert

Kytarový betlém
na přehlídce východočeských kytarových souborů

Kdes holubičko lítala?, soubor JAKKdo

Pulcinella? Pulcinella!, soubor Barunááá

Dlouhý, Široký
a Bystrozraký, soubor Convivium

O dvanácti měsíčkách, soubor Děvčátko
a slečny

Ušubraná, soubor Děvčátko a slečny

I. Absolventský koncert a výstava

 




 

naše obory - výtvarný


Výtvarný obor

Když ve školním roce 1961/1962 dochází ke změnám v hudebním školství, málokoho v té době napadne, jakým přínosem bude další obor - výtvarný. Hudební škola se přejmenovává na Lidovou školu umění a dalších třicet let se o ní mluví jako o „lidušce“. V roce 1991/92 dochází k další změně názvu školy, tentokrát na Základní uměleckou školu.

Jak tedy výtvarný obor začínal a kdo ho vyučoval? 
Jako externí učitel na 9 hodin týdně nastoupil akademický malíř pan Jiří Škopek. Jako Škopek, absolvent Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze v atelieru prof. Adolfa Hofmeistera. Škola měla nevyhovující prostory pro výuku nového oboru, ale přesto se už od začátku objevovaly první vlaštovky úspěchu jeho zřízení. V prvním roce navštěvovalo obor kolem třiceti dětí, které byly rozděleny do dvou oddělení ( 8 - 11 let a 12 - 15 let). Pracovalo se s různými materiály a technikami - akvarelem, kvaší, temperou, pastelem, uhlem, tužkou, perem. Také náměty se střídaly, aby byla výuka živější. Mistr Škopek zařazoval život rodiny, dětské hry, portréty, pohybové studie, kytice, zátiší, návrhy na textil, krajky, kraslice, plakáty. Nezapomínal ani na besedy o umělcích, umělecko-historických slozích, památkách kraje, technikách, materiálech, kompozici a proporcích. Jiří Škopek se věnoval i své vlastní tvorbě a se svými svěřenci dosahoval skvělých výsledků: práce dvou žáků byly vybrány na světovou výstavu v Japonsku a Kambodži.

Během dalších let, přes stále nevyhovující vybavení učebny, nedostatek prostoru i pomůcek, výtvarníci tiskli pohlednice, vyráběli obaly na knihy, malovali plakáty, kreslili na skleněné desky, tvořili mozaiky, koláže a tepali práce v plechu. Svá díla prezentovali na výstavkách i výstavách v jaroměřském divadle i knihovně. Účastnili se velkého množství soutěží (např. Alšovy země,V našem JZD, Děti, mír a umění, Hudba ve výtvarném projevu dětí, Požární ochrany). Krásné práce sbíraly první místa i čestná umístění. Ale jak sám Jiří Škopek v jednom novinovém článku řekl: „Děti se učí rozlišovat mezi uměním a neuměním, poznávat krásu v obyčejných věcech, umět sladit barvy svého oblečení. Není úkolem lidové školy umění chrlit umělce, ale rozvíjet talenty.“Na konci školního roku 1979/80 odešel sám na vlastní žádost ze školství. 

Školním rokem 1980/1981 začala další etapa našeho výtvarného oboru. Od září nastoupila do „lidušky“ paní Mgr. Eva Skořepová, která studovala u prof. Cyrila Boudy na Vysoké škole pedagogické v Praze. Zpočátku, jako J. Škopek, vyučovala externě. Oddělení se v této době rozrostlo na šedesát žáků a jeho počet rok od roku stoupal. Kromě běžných kreslířských a malířských technik seznamovala učitelka děti s malbou na sklo, linorytem, textilní tvorbou a modelováním. Základem však byla kresba. Žáci kreslili podle modelů i podle skutečnosti, v létě v přírodě. Dostávalo se jim základů teorie, poznávali hodnotná díla výtvarného umění, společně navštěvovali galerie a výstavy.

S tvorbou žáků výtvarného oboru se veřejnost seznamovala na pravidelných výstavách v divadle, muzeu a knihovně. Mnohé práce byly zasílány do různých soutěží (Děti, mír a umění, Alšova země, Branná soutěž, Dopravní soutěž, Svět pohádek Boženy Němcové) a výtvarných přehlídek. Absolventi se hlásili na střední a vysoké školy s uměleckým zaměřením a mají úspěchy. O co větší radost měl výtvarný obor z úspěchů, o to větší starost a trápení měl s vlastním zázemím. Třídu, v níž se vyučovalo, trápil nedostatek světla a nevyhovovaly stolky, na kterých děti tvořily. Kromě pedagogické činnosti se Eva Skořepová věnovala i své vlastní práci - ilustracím, zvláště pohádek B. Němcové, studiím polních i zahradních květin, lidovým krojům, loutkám i textilní tvorbě.

Na konci školního roku 1992/1993 se „výtvarka“ konečně přestěhovala do většího. K dispozici měla teď velkou třídu v budově prvního stupně Základní školy B. Němcové. 

Na jaře roku 1994 se Eva Skořepová oficiálně rozloučila s výtvarným oborem a pedagogickou činností před nástupem do penze Velikou reprezentační výstavou, pořádanou v jaroměřském muzeu. Třetí etapa výtvarného oboru začala školním rokem 1994/1995, kdy nastoupila nová učitelka Mgr. Radka Ulichová, absolventka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Je bývalou žákyní Evy Skořepové i Jiřího Škopka, do jejichž hodin docházela už jako malá. Výtvarný obor se pod jejím vedením rozšířil o předškolní žáčky, dnes má sedm oddělení a kolem stovky dětí. Mgr. Radka Kalhousová se vedle pedagogické činnosti ve volném čase věnuje výtvarné tvorbě - především stavěné keramice a textilním technikám (paličkované krajce, malbě na hedvábí). Ve školním roce 2000/2001 se na podzim všechny vyučované obory - hudební, výtvarný, literárně-dramatický a taneční - setkaly pod jednou střechou. Nová budova v historizujícím slohu je krásná a velká. Učebna výtvarného oboru se nachází v 1. patře školy.

A jaká je současnost výtvarného oboru?
Rozvíjet nadání a přirozený smysl pro krásu, pronikat do základů široké škály technik a postupů. Svým vlastním výtvarným projevem, osobitostí a bezprostředností zpracovávají děti své zážitky a zkušenosti do tvorby plošné i trojrozměrné. Vedle kresby, malby, grafiky se otevřel nový prostor keramice a s ní spojenému modelování. Keramická pec, v pořadí už druhá, (tu první nám odnesla velká voda v roce 2000) a hrnčířský kruh, nový tiskařský lis, rám na tkaní, rámy k malování na hedvábí, herdule pro paličkovanou krajku, šicí stroj anebo počítač, to je neúplný výčet pomůcek a přístrojů, které pro svou práci žáci využívají.
Při tvorbě je kladen stále větší důraz na spolupráci s ostatními obory - literárně-dramatickým, tanečním, či hudebním. A tak vedle plakátů, diplomů a pamětních listů, přibývá i návrhů kulis, kostýmů a šatů nejen pro módní přehlídky. Kluci v akci během práce v přírodě. Žáci výtvarného oboru vylepšují chodbu školy. 

Stejně jako předchůdci, tak i současní mladí výtvarníci se účastní soutěží (Alšova země, Lidice), soutěží vyhlašovaných kulturními organizacemi v regionu (Dvůr Králové n. L., Česká Skalice) , anebo celostátních přehlídek výtvarných oborů. Práce našich žáků se umisťují s velkým úspěchem. Konkurence je stále větší, děti stále šikovnější a objektivní posouzení jejich prací pro poroty složité a těžké. Zájemci
o dětské výtvarné umění se mohou pokochat shlédnutím prací na pravidelných výstavách v jaroměřském muzeu a divadle. Tvorba žáků se rozšiřuje i na velkoplošné formáty: např. malba na skleněných výplních v zahradě MŠ Na Zavadilce, která je každé tři roky obměňována, kresba a malba na zdi v MŠ 
ve Velichovkách, výzdoba zdi ve vstupní hale jaroměřského bazénu, anebo malba na billboardy pro rádio Černá hora. Během školního roku žáci navštěvují mnohé výstavy a galerie nejen v Jaroměři, kde se děti seznamují s umělci a jejich díly hravou formou. Lépe a déle si pak pamatují. Návštěva Prahy a jiných měst naší země patří ke každoročním zvyklostem. V létě prožijí žáci týden na horách (minulý rok už po šesté) - v přírodě je to jiné než ve třídě. Tvoří tam podle skutečnosti horské chaloupky, zvoničky, kříže, bublající potok, kapradiny. Dívají se kolem sebe, fotografují a mohou tak vnímat krásu kolem sebe opravdu naplno.

A to bychom měli všichni častěji. Nemyslíte? 


 

úřední e-deska

číslo účtu

27-0397270227/0100

naše obory

hudební
hudební
výtvarný
výtvarný
literárně dramatický
literárně dramatický

almanach

almanach

výroční zpráva

výroční zpráva