naše škola

naše škola

menu

úvodní stránka
historie školy
kontakty
učitelé
obory
akce + fotogalerie
rozvrhy
poslechněte si
videa
výsledky soutěží
mezinárodní spolupráce
Kolegium hraběte Šporka
ZUŠkoviny
napsali o nás
významní absolventi
ONLINE katalog
napište nám
F. A. Špork
klasifikace
autor stránek

nové fotografie

Theatrum Kuks 2018

Koncert žáků Lukáše Grygerka a Vlastimila Kováře

Koncert žáků Kateřiny Jirkové a Jana Lorence

Tkadleček: Hádka milence s Neštěstím

Daidalos

Dej!

Lepardessus

RUR?

Asi jsme špatně odbočili...

Prasečinky

Májový koncert
na Kuksu

Koncert ke Dni rodiny

Koncert pro maminky

Absolventský koncert Jiřího Pilaře a výtvarný happening

Absolventský koncert Anny Čepičkové, Julie Mathauserové,Terezy Prokešové a Elišky Svobodové

Klarinetový absolventský koncert

Aprílový koncert

Masopust

Přehlídka dětských recitátorů - školní kolo

Koncert žáků Kateřiny Jirkové 

Třídní koncert Petra Slezáka

Koncert žáků Lukáše Grygerka a Vlastimila Kováře

Čtenář na jevišti

České Vánoce

Kytarový betlém Matyáše Brauna
ve Vysokém
nad Jizerou

Fidlovačka

JAZZOMĚŘ 2017

Vyhlášení soutěže
Školní časopis roku 2017

Podzimní koncert

Naše úroda - O smrti vesele

Naše úrodička

Budiž stín!




 

učitelé



Zemková Martina 
zobc. a příčná flétna, MUSICA PER LEGNI 

Jmenuji se Martina Zemková a narodila jsem se 27.5.1974 ve Dvoře Králové nad Labem, kde jsem od 3.třídy hrála na zobcovou flétnu a později na příčnou flétnu na zdejší ZUŠ. Flétna v této době ještě nabyla tak rozšířeným nástrojem jako dnes. Vybrala jsem si ji proto, že se mi líbily televizní pořady s Jitkou Molavcovou, ve kterých hrála na zobcovou flétnu.

Po ukončení základní školy jsem studovala na Střední ekonomické škole v Trutnově. Nadále jsem navštěvovala ZUŠ, kde jsem začala kromě zobcové flétny studovat ještě hru na příčnou flétnu a klavír. Hrála jsem v komorním souboru, v Dechovém orchestru mladých ve Dvoře Králové, v Dechovém orchestru Podzvičinka v Bílé Třemešné a v Nové Pace.

Po maturitní zkoušce jsem pracovala jako asistentka ředitele a současně jako učitelka flétny v ZUŠ. Jelikož se mi práce s dětmi velmi líbila, ukončila jsem po roce práci sekretářky a začala pracovat v hudební škole na plný úvazek. Řídila jsem dětský pěvecký sbor, s manželem pak Dechový orchestr mladých. V královédvorské ZUŠ jsem založila několik komorních souborů, se kterými jsem vystupovala mimo jiné na českých hradech a zámcích a zúčastnila se s nimi několika soutěží. K největším úspěchům mých žáků patří 1. místo v oblastní soutěži komorních souborů ve Vysokém Mýtě a účinkování na festivalu v Německu a Rakousku.

Dva roky jsem také vedla kurzy hry na zobcovou flétnu v mateřských školkách a kurzy pro alergické a astmatické děti. V roce 1997 jsem se zúčastnila víkendových kurzů na zobcovou flétnu v Praze u Jana Kvapila. Hudební vzdělání jsem si zvýšila externím studiem příčné flétny na konzervatoři v Pardubicích u prof. Mechové, Rotreklové a Höniga. Několik let jsem hrála v Big Bandu Dvorský. V současné době vyučuji na ZUŠ v Jaroměři a v Hostinném.  Vedu flétnový komorní soubor MUSICA PER LEGNI orientující se především na renesanční a barokní hudbu, spolupracuji s chrámovým orchestrem ve Dvoře Králové nad Labem, kde hraji na flétnu a tympány.

Zobcovou flétnu doporučuji všem malým dětem, které by chtěly v budoucnosti hrát na další dechový nástroj (např. příčnou flétnu, klarinet, trubku aj.). Výhodou tohoto nástroje je nejen jeho cenová dostupnost, ale také snadnější způsob hry oproti jiným nástrojům, proto se lze na něj učit již v mateřské škole. Hráč na zobcovou flétnu má možnost seznámit se především s renesanční a barokní hudbou, ale také s mnoha skladbami současným autorů.

Příčná flétna je vhodným nástrojem pro žáky přibližně od 10 let. Je náročnější, co se týče techniky i způsobu hry. Má však velké přednosti v porovnání se zobcovou flétnu (např. větší rozsah tónů, lepší tónové zabarvení, dynamiku aj.). Z těchto důvodů se uplatňuje příčná flétna především v symfonickém, dechovém, tanečním a jazzovém orchestru, ale také v různých komorních souborech či jako sólový nástroj.

Pamatuješ si, kdy jsi přišla úplně poprvé do ZUŠ (nebo LŠU) jako žákyně?
(převzato ze školního časopisu ZUŠkoviny Dr. Hutavýho, prosinec 2009)
Tak to už bylo hodně dávno. Chodila jsem do druhé třídy, když mě zaujala v televizi Jitka Molavcová, která v dětském pořadu učila děti hrát na zobcovou flétnu. Přesvědčila jsem rodiče, aby mi tu „píšťalku“ taky koupili. Potom mě dovedli do královédvorské „lidušky“. Tehdejší pan ředitel se zlobil, kde jsem byla, když obcházeli školy a zkoušeli všechny žáky. Byla jsem přijata, ale nastoupila až od druhého pololetí 3.třídy. Moje paní učitelka absolvovala operaci srdce. Byla přísnější, po operaci unavená a vyčerpaná, tak abych ji potěšila a nerozčilovala, nacvičila jsem si vždy 2-3 lekce dopředu. Během hodiny jsme někdy přehrály i 5 stránek! Chodila jsem domů pěkně zpocená…

A potom? 
Potom jsem se jednou paní učitelce svěřila, že bych chtěla učit děti hrát na flétnu tak jako ona. Potěšilo ji to, ale zároveň mi sdělila, že se spolu tím pádem rozloučíme. Zobcová flétna se tehdy nedala studovat na konzervatoři, a tak mi doporučila studium příčné flétny. Na příčku jsem se začala učit v šesté třídě…Po maturitě mě oslovil ředitel ZUŠ, jestli bych nepřevzala po své bývalé učitelce její žáčky, byla už hodně nemocná. Nabídku jsem přijala a od té doby učím a učím a učím… 

A přitom jsi studovala na konzervatoři?
Konzervatoř jsem vystudovala dálkově, od pátého ročníku i s dcerkou Verunkou. Když se chce, všechno jde. Ale snadné to nebylo, to bych lhala… někdy mi tekly nervy i slzy…Manžel měl svatou trpělivost, když mě u piána zkoušel z intonace, Verunka v kočárku poslouchala o Beethovenových inspiračních zdrojích. Ničeho nelituji. Člověk nikdy neví, kdy se mu co hodí. To říkám vždycky i svým žákům: na prvním místě je ŠKOLA a na druhém hned FLÉTNA! 

Ale nebyla jsi vždycky učitelkou…
Vezmu to po pořádku, jestli si na všechno vzpomenu: sekretářka, prodavačka hudebních nástrojů, fundraiserka…a u toho vždycky učitelka v „hudebce“. 

A přitom jsi hrála v orchestru? 
Hm, i ve třech najednou…A chodila na všechny zkoušky! Vlastně i jezdila, dva z nich nebyly ve Dvoře. K orchestrům mám jakýsi vnitřní vztah, neboť jeden z trumpetistů mi tak dlouho zpíval operní árie, když mě doprovázel ze zkoušek domů, až jsem si ho vzala. Dnes už moc nezpívá, nehraje na trumpetu, ale na „barču“ (baryton saxofon – pozn.redakce).

Chtěla jsi někdy s hraním skončit? Byla krize?
První při přechodu na příčnou flétnu a nejen proto, že se příčná flétna neozve, když se do ní foukne nosem…ale s novým učitelem jsme si nepadli do oka a já začala chodit za školu 
a brečela, když jsem měla jít na hodinu. Po roce se odstěhoval, já dostala starého hodného učitele, nastoupila do orchestru a bylo po krizi! Druhá krize byla na konzervatoři. To jsem byla hodně unavená… 

Říká se, že hra na flétnu pomáhá dětem při zdravotních obtížích, je to tak? 
Určitě, jakýkoliv dechový nástroj je vhodný při dechových potížích, ale hra na flétnu se doporučuje také jako terapeutický nástroj při poruchách mluvení, zejména pak při koktavosti. 

Je patrný rozdíl mezi flétnovými kroužky a výukou v ZUŠ? 
Rozdíl je, nebojím se říct, obrovský. Rodiče přivádějí děti do ZUŠky s tím, že jejich malého flétnička baví a chtěl by se naučit víc než v kroužku. 

Hra na zobcovou flétnu je „odrazovým můstkem“ k dalším nástrojům...
Ano, to je výstižné, zobcová flétna je co do techniky hry mnohem jednodušší nástroj než příčná flétna, klarinet nebo trumpeta… Ale už při hře na ni poznáme, kdo je muzikální, dobře čte noty a počítá. A potom mu nabídneme další „těžší“ nástroj. Myslím si, že u nás máme v dechových nástrojích velkou nabídku. Leckterá ZUŠka se stejnou kapacitou žáků by nám mohla závidět! 
Děkuji a jen ať závidí.                                                                                                         Jé


 

úřední e-deska

číslo účtu

27-0397270227/0100

naše obory

hudební
hudební
výtvarný
výtvarný
literárně dramatický
literárně dramatický

almanach

almanach

výroční zpráva

výroční zpráva