naše škola

naše škola

menu

úvodní stránka
historie školy
kontakty
učitelé
obory
akce + fotogalerie
rozvrhy
poslechněte si
videa
výsledky soutěží
mezinárodní spolupráce
Kolegium hraběte Šporka
ZUŠkoviny
napsali o nás
významní absolventi
ONLINE katalog
napište nám
F. A. Špork
klasifikace
autor stránek

nové fotografie

Koncert smyčcových souborů

Soubor S:P:O:R:C:K:
ve Dvoře Králové
nad Labem

Recitál Alžběty Skořepové

The Georgia College Jazz Band - USA a Big Band hraběte Šporka

Koncert ke Dni rodin

Z absolventského koncertu houslistů

Popcorn v Praze
na HAMU

Jařinec - náš nový festival

Maminko, mámo

Z májového koncertu

Modrovous

Na zdraví!

A co antilopy?

Všech pět mých

2. absolventský večer

1. absolventský večer

Aprílový koncert

Z jarního koncertu houslistů a PHVC

Z třídního koncertu bubeníků Zdeňka Boreckého

Z koledování Big Bandu hraběte Šporka
pro Domov svatého Josefa

Předvánoční Prahou
za Františkem Kupkou

Z vánočního koncertu

Potkali se… aneb Československé Vánoce

Podzimní koncert

Ze slavnostního koncertu k sedmistému výročí obce Holohlavy

Z koncertu žáků Jany Kovářové

Třicetiny Dramaťáku

Naše úrodička

Theatrum Kuks 2018

Koncert žáků Lukáše Grygerka a Vlastimila Kováře

Koncert žáků Kateřiny Jirkové a Jana Lorence

Tkadleček: Hádka milence s Neštěstím

Daidalos

Dej!

Lepardessus

RUR?

Asi jsme špatně odbočili...

Prasečinky

Májový koncert
na Kuksu

Koncert ke Dni rodiny

Koncert pro maminky

Absolventský koncert Jiřího Pilaře a výtvarný happening

Absolventský koncert Anny Čepičkové, Julie Mathauserové,Terezy Prokešové a Elišky Svobodové

Klarinetový absolventský koncert

Aprílový koncert

Masopust

Přehlídka dětských recitátorů - školní kolo

Koncert žáků Kateřiny Jirkové 

Třídní koncert Petra Slezáka

Koncert žáků Lukáše Grygerka a Vlastimila Kováře

Čtenář na jevišti

České Vánoce

Kytarový betlém Matyáše Brauna
ve Vysokém
nad Jizerou

Fidlovačka

JAZZOMĚŘ 2017

Vyhlášení soutěže
Školní časopis roku 2017

Podzimní koncert

Naše úroda - O smrti vesele

Naše úrodička

Budiž stín!




 

fotogalerie - 2014/2015


Loutkářská Chrudim a Jiráskův Hronov

Soubor Malé dvě v novém složení Lenka Jechová, Karolína Novotná a Martin Karban byl z krajské loutkářské přehlídky doporučen do programu Loutkářská Chrudim s adaptací pohádky K. J. Erbena "O šmolíčkovi" a oceněn za inspirativní zpracování známé předlohy.
Lektorský sbor Loutkářské Chrudimi udělil souboru Cenu za loutkoherectví v inscenaci a doporučení do hlavního programu mezidruhové přehlídky Jiráskův Hronov, kam byla inscenace zařazena a v šesti představeních ve dvou dnech velmi pozitivně přijata.

Erben jak má být
Příběh Smolíčka pacholíčka nebo přesněji šmolíčka holečka je klasický pohádkový šlágr ze sbírek Karla Jaromíra Erbena. Na 85. Jiráskův Hronov přijel z Loutkářské Chrudimi v divadelní adaptaci souboru Malé dvě při Základní umělecké škole F. A. Šporka v Jaroměři. Když píšu, že jde o klasický šlágr, mám tím na mysli, že jde o notoricky známý příběh s ikonickými hrdiny… Že jde o příběh nesčetněkrát převyprávěný (dobře i špatně)… A že jde o příběh, který byl torpédován na nesčetná divadelní jeviště v mnoha a mnoha inscenacích, zejména loutkového divadla. Na profesionální scéně je jednou z posledních inscenace lesní revue O Smolíčkovi pražského divadla Minor z roku 2013. Zmíněná pražská inscenace má podle mě celou řadu kvalit. Ovšem chybí jí schopnost převyprávět dětem srozumitelně příběh pohádky. Příběh o tom, jak Smolíček neměl nikomu otevřít a otevřel… Jaroměřské inscenaci tahle důležitá superschopnost nechyběla. Naopak! Z inscenace O šmolíčkovi jsem jako dramaturg doslova nadšený. Jarka Holasová dala vzniknout dramatickému textu, který je esencí původního pohádkového příběhu tak, jak jej zaznamenal Karel Jaromír Erben v Českých prostonárodních pohádkách a pověstech. V souladu s původním zněním pohádky se nesetkáváme se Smolíčkem pacholíčkem, nýbrž se šmolíčkem holečkem. Zachován je i Erbenův jazyk v přímé řeči postav, všechny důležité motivy a základní dějová fakta. Jezinky se potřikrát pokusí vniknout do chaloupky a unést šmolíčka s tím, že poprvé šmolíček odolá a neotevře, za což je Jelenem po zásluze pochválen; podruhé otevře a následně je zachráněn Jelenem ještě během únosu na cestě s do lesa; a potřetí se Jelena nedovolá a je Jezinkami unesen a vězněn, aby byl následně opět osvobozen Jelenem, tentokrát však již v minutě dvanácté těsně před upečením… Soubor Malé dvě zkrátka využívá skutečnosti, že na rozdíl od profesionálního divadla nepotřebuje plnit žádnou provozem vynucenou minimální délku inscenace a zhmotní pro nás daný dramatický příběh během dvaceti minut, což přesně odpovídá potřebám vyprávění. Text inscenace je křišťálově čistý. Způsob jeho jevištní realizace je pak jednoduše funkční a křehce poetický. Postavu Jelena hraje živý herec oblečený ve svetru s jelenem a s rukama ve výrazných žlutých rukavicích, symbolizujících zlaté paroží. Všechny ostatní postavy (šmolíčka a Jezinky) představují prstové loutky, proměňující se dle potřeby inscenátorů i v loutky „náramkové“ nebo „čelové“. Jednoduché scéně dominují na střapce rozstříhané hadry na pozadí. Ty evokují hustý les, ze kterého se zlověstně vynořují Jezinky, a nebo jen – což je ještě strašidelnější – ženské prsty a dlaně, které roztřepenou látku alias lesní porost v průběhu vhodných dramatických situací různě tvarují. Vyzní to dobře zejména v závěrečném mementu o tom, že Jezinek je čím dál víc. Inscenaci lze vytknout podle mého názoru jen dva zdánlivé detaily. Když už pracuje tak citlivě s Erbenovou respektive lidovou předlohou, mohla by lépe akcentovat motiv zimy. Erbenův šmolíček není jen neposlucha. Je především citlivý a sociálně založený malý klouček, který se nechá citově vydírat. Ví, že venku je skutečně zatracená zima a Jezinky prosí především o možnost se uprostřed té sloty zahřát. V inscenaci to zazní v textu, ne však již ve scénickém řešení. Iluze lesa je vytvářena mimo jiné na scénu průběžně dopadajícími šiškami (mimochodem jednoduchý a moc pěkný efekt). Nic, co by naznačilo tuhý mráz a zimní roční období nám ale scénografie nenabídne. Druhou výhradu směruji k pojednání vztahu mezi Jelenem a šmolíčkem. Myslím, že by mu neškodila trocha citu. Jelen se v inscenaci profiluje jako zcela neutrální záchranář a vychovatel. Rozhodně ne jako někdo, kdo by měl šmolíčka rád. S ohledem na logiku jejich vztahu a v neposlední řadě i na věkovou adresu inscenace by posílení divadelního vyjádření citové vazby mezi Jelenem a jeho schovancem neškodilo! Inscenace je každopádně příkladem kvalitního loutkového divadla pro nejmladší publikum. 

Luděk Horký
ze Zpravodaje Jiráskova Hronova




 

úřední e-deska

číslo účtu

27-0397270227/0100

naše obory

hudební
hudební
výtvarný
výtvarný
literárně dramatický
literárně dramatický

almanach

almanach

výroční zpráva

výroční zpráva